Nedávno mi vyprávěl pan Josef Müller, pán dnes 83 letý, různé události z dřívějších časů.
Jeho otec, který byl narozený roku 1890, také vzpomínal na historky, které mu vyprávěl zase jeho otec a dozvěděla jsem se tak, jak to vlastně bylo se zámkem, který byl postaven v Podlesí.
Tehdy byly v Podlesí pouze nějaké přístřešky pro ovce a jiný dobytek. Vše patřilo dvoru Ohnišťany. Jeho vlastníkem byla rodina Dreslerova. Josef Dresler dvůr koupil v roce 1824. Bydlel s celou rodinou v Oboře. To bylo dost daleko, aby denně objížděl své panství z Obory do Smrkovic, Ohnišťan a Podlesí. Svému jednomu synovi předal Oboru a druhému, Ferdinandovi, předal Ohnišťany, to bylo asi roku 1860.
Ten začal s výstavbou budov ve dvoře a v roce 1868 zde postavil dům č.p. 135, který také obýval se svými rodinnými příslušníky. Ti přibývali a tak se rozhodl postavit si velký dům – zámek. Tuto stavbu si naplánoval hned u dvora, v místech, která známe my jako Procházkovu zahradu, Makovičkovu a
Müllerovu dříve tedy Dreslerovu, Špalkovu – to je dnes Makovičkova – a Kejzlarovu – to je Müllerovu. Začalo vyjednávání s majiteli těchto parcel. Se svou nebyl problém, i Kejzlar souhlasil, ale zcela toto odmítl Špalek. A tak musel Dresler své stavební plány úplně změnit. Aby se už vyhnul všem dalším problémům se sousedy, postavil zámek na svých pozemcích v Podlesí.
Celá tato historka mě velmi zaujala, slyšela jsem ji poprvé a myslím, že bude zajímat i Vás, milí čtenáři!
Pan Müller se rozpovídal a tak jsem se dozvěděla i jiné zajímavé věci z dřívějšího života.
Lidé žili velice těžce a ke svému bydlení užívali různá místa, jim dostupná.
Bydleli tu třeba Bydžovských - Vagónovi. Pan Bydžovský byl švec. Jejich vagón – dům – stál mezi domkem č.p. 139 – Hruškovými a Makovičkovou zahradou. Druhý vagón s další rodinou stál na dvorku č.p. 108.
K domu č.p. 108 byl přistavěn malý dřevník a v něm bydlela paní Anežka Voborníková.
Přímo autenticky mi tato místa pan Müller ukázal a já mu byla za tento rozhovor velice vděčná!
Přeji panu Müllerovi hodně zdraví a mnoho podobných vzpomínek, které už v obci zná málokdo.
MŠ
Spolek ohnišťanských žen
