Pan František Mejdr se narodil 14. května 1885 v Ohnišťanech. Absolvoval textilní školu v Semilech a obchodní školu v Praze a jako mladý absolvent odešel do Ústí nad Orlicí. Pronajal si na Hutvaldě tkalcovnu a na ústeckém náměstí si koupil dům. Se svou ženou Boženou vychoval syny Miroslava a Františka a dcery Jarmilu a Věru. Město si ihned zamiloval a brzy začal pracovat v různých organizacích. Stal se činovníkem Sokola, Klubu českých turistů, Okrašlovacího spolku a Divadelního spolku Vicena. Pan Mejdr měl na ústeckém náměstí zavedený obchod s textilem. Byl vždy tam, kde se něco dělo a přinášelo prospěch městu. Ihned po nacistické okupaci se zapojil do ilegální činnosti. Stal se členem národního výboru ilegální organizace a byl ustaven vedením odbojové skupiny v Ústí nad Orlicí. Na podzim 1941 byl gestapem zatčen, vězněn v Pardubicích a Terezíně a později převezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde dne 4. března 1942 zemřel. Za zásluhy o osvobození naší republiky byl mu prezidentem republiky udělen „Československý válečný kříž 1939 – in memoriam“.
K bohatému a tragickému životu pana Františka Mejdra dodávám následující:
Pan Mejdr se narodil v Ohnišťanech v čísle popisném 6. Vyrostl zde a vychodil školu, na kterou nikdy nezapomněl. Svědčí o tom zápisy ve staré kronice obce.
V roce 1940 daroval zdejší škole 40 kusů vázaných knih a obraz „Kde domov můj“. A další zápis říká: „Dne 12. června 1946 notář dr. L. Eisner oznámil do Ohnišťan, že František Mejdr, obchodník z Ústí nad Orlicí, který zemřel v Osvětimi, v poslední vůli odkázal zdejší škole 5.000 Kč.“ To je důkaz, že pan Mejdr měl své rodiště v srdci až do konce svého života.
Nezbývá než konstatovat, že na pamětní desce hrdinů 2. světové války má být zapsáno 8 obětí a pevně věřím,že jméno pana Františka Mejdra se tam dodatečně objeví.