
Jako všude, kde byl kostel, tak i v Ohnišťanech byl hřbitov kolem kostela. Jeho rozloha byla však malá a předpis o desetiletém turnusu pro Ohnišťany, Staré Smrkovice, Tereziny Dary a Šaplavu nemohl postačit.
Problém hřbitova se táhl od roku 1832, kdy bylo jednáno o vhodném pozemku na založení hřbitova nového. Byl plánován na poli u křížku za Popkovými, ale byly proti tomu námitky. Tak se uvažovalo o rozšíření stávajícího hřbitova u kostela. Proti tomu zase protestoval soused Kordík č.p.66 a tak v roce 1867 byl koupen dnešní pozemek od majitele pole p. Pulce č.p.17.
První na hřbitově byl pohřben, na vlastní žádost, dne 20.7.1867 František Horák, učitel zdejší školy, na které 50 let učil. Pohřben zde mohl být jen ten, kdo si to přál, protože pozemek nebyl oplocen. Po oplocení pak bylo na starém hřbitově u kostela zakázáno pohřbívat.
Hřbitov postavila záduš, t.j. z výtěžku polí, která patřila kostelu a z lesa Zádušníka.
Po roce 1949 převzala správu hřbitova obec. Je třeba ještě říci, že Staré Smrkovice a Šaplava si zbudovaly hřbitovy vlastní.
Pohřbení významní občané:
Dr.Th.Josef Hanuš – metropolitní kanovník kaple sv.Víta a universitní docent. Studoval na Sorboně a ovládal 6 jazyků. Pocházel z čp. 112.
Profesor František Smetana – světově známý virtuóz na violoncello. Byl členem Pražského kvarteta. Pocházel z čp. 60.