Interaktivní mapa

Interaktivní mapa

Geoportál

geoportal

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Aktuální stavy toků

18.10.2017 16:10

Aktuální výška:

43 cm

18.10.2017 16:10

Aktuální výška:

27 cm

18.10.2017 16:15

Aktuální výška:

43 cm

Aktuální stavy hladiny v okolí
Nový Bydžovnormální
Lázně Bělohradnormální
Rohoznicenormální

 

HK

 

czechpoint

Mobilní aplikace V OBRAZE

logologologo

 

Kotlíkové dotace

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 

Hostinec Na sále, čp. 39 zaniklé
 
 Na sáleV sousedství kostela, na východ od něj, stojí patrová budova, bývalý hostinec. Postaven byl asi roku 1875 Matějem Petřinou a dodnes stojí v původní podobě. Matěj Petřina měl hospodářství severně od sálu, dnes zaniklé čp.67.
Po skončení vojenské služby, s hodností füra – četař, vstoupil k četnictvu, což předpokládalo jisté vzdělání a znalost němčiny. Toho hleděl využít ve zdejším veřejném životě. Býval obecním radním, starostou hasičů aj.. Byl, jakýmsi poradcem sousedů. Sám provozoval živnost hostinskou asi do roku 1896, než odešel k dceři do Nechanic, s občasným přerušením, kdy byla v nájmu.
Roku 1885, za nájemce řezníka Tulky, bylo zde hráno prvé divadlo. V létech 1894 – 98 byl jako nájemce Václav Chmelík, viz čp.1, čp.8 a čp.115, který zde vedl i obchod smíšeným zbožím. Po jeho přejití do čp.8 krátkou dobu zde byl pekař Turek.
Po něm převzal hostinec i obchod Petřinův syn Josef, který jako následek TBC kostí měl deformovanou ruku a nedožil se dlouhého věku. Po jeho smrti nějaký čas vedla živnost vdova, ale tělesně byla maličká, uznala svoji neschopnost a tak v roce 1916 pronajala celé V. Bydžovskému z Libisic, který zde setrval až do roku 1929. Po něm převzal hostinec mladý Matěj Petřina, vyučený holič. Místo obchodu zavedl holičství. Přesto však oblíbenost „sálu“ poklesla, neboť hostinský Machek v Nových Ohnišťanech v roce 1924 rozšířil sál s parketami a tím převzal prvenství.
Nutno připomenout, že začátkem války byli na sále ubytováni uprchlíci z Haliče – židé – vyhlášení svým zavšivením a špínou. To však nevadilo tance chtivé mládeži, že na černo, za hudby harmoniky a harfy ,tančila vedle židovského lágru a hasila žízeň vodou z konve. Že židé si chvilkové uskrovnění nechali řádně zaplatit, je nabíledni.
Po smrti Matěje Petřiny roku 1944 hostinec upadal a nesl nevalnou pověst. Mládež tam říkala „na ranči“. Vdova se dvěma dcerami se provdala za Bohuslava Sedláčka z čp.10, s nímž měla ještě 5 dětí a pak zemřela. Sedláček odešel do Ostravy na uhelnou brigádu, když děti dřív opatřil buď u příbuzných nebo v útulku.
Hostinská živnost byla zrušena, budova je asi 8-9 let neobydlena a upadá. V roce 1962 projevil o ni zájem MNV, že by z ní upravil tělocvičnu.