Interaktivní mapa

Interaktivní mapa

Geoportál

geoportal

Kalendář

Aktuální stavy toků

28.4.2017 15:20

Aktuální výška:

44 cm

28.4.2017 15:30

Aktuální výška:

26 cm

28.4.2017 15:15

Aktuální výška:

40 cm

Aktuální stavy hladiny v okolí
Nový Bydžovnormální
Lázně Bělohradnormální
Rohoznicenormální

 

HK

 

czechpoint

Mobilní aplikace V OBRAZE

logologologo

 

Kotlíkové dotace

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie obce

  Název obce je pravděpodobně přenesen z pojmenování zdejších lidí. Tito měli povinnost v Ohnišťany leteckynoci pálit oheň, který byl orientačním bodem pro obchodníky, jdoucími se zbožím tak zvanou Zemskou stezkou od kmenového hradu Libice, kolem Ohnišťan k Mezihoří a k Pecce a dále na sever k zemské hranici. Tedy, pálili oheň, proto Ohnišťany a od nich pojmenováno jejich sídlo Ohnišťany. Jméno to pak přebírali na sebe majitelé obce, například Jan Ohnišťko z Ohnišťany, Čéč z Ohnišťany, atd.…

 Bývalé Staré Ohnišťany vznikly již asi v 11 – 12 století a byly sídlem a majetkem mnohých pánů. Sídlo - tvrz - měli na pozemku dodnes zvaný ‘‘Zámeček‘‘, to je louka mezi čp.26, 27, 67, 81 a 96. Hospodářské budovy byly v místech kolem dnešního kostela. V místech těch při stavbách se přišlo na mohutné základy. Tvrz známá již v roce 1318 měla kolem vodní val, do kterého se naháněla voda z potoka bývalých Nových Ohnišťany, vzedmuta jezem, který byl v místě čp.134, kde při kopání studny se přišlo na silné osekané dubové trámy v hloubce asi 120 cm.
 Ve 14 – 15 století byly téměř ve všech okolních vsích různé zámky nebo tvrze, zvlášť poblíž uvedené obchodní stezky. Majitelé tvrzí nebyli vždy poctiví a čestní. Většina byla loupeživí rytíři, kteří přepadali obchodní karavany a olupovali je o zboží a o peníze. Přítrž tomu učinil Karel IV. a později Jiří z Poděbrad.
 Nové Ohnišťany původně byl jen ‘‘dvůr‘‘, který postavil Albrecht z Valdštejna, současně se stavbou dvora v Oboře. To je asi roku 1624-6. Dvůr tvořil čtverec v jehož středu byla studna, která dodnes je na návsi. Budova čp.105 a protější čp.112 tvořily celek severní strany s vjezdem. Zbytky zdí z původního dvora lze ještě vidět na stájích čp.102 a čp.116.
 Ves Ohnišťany po vystřídání mnoha majitelů přešla roku 1462 prodejem do majetku Jana z Pernštejna k panství Pardubickému a roku 1560 spolu s celým panstvím koruně krále českého, v jejímž majetku zůstala až do vlády Marie Terezie, byla však dávána v léno zasloužilým. Tak dostal Ohnišťany i Valdštejn, ale ten je roku 1623 koupil za 55.386 zl.rýn.. Po jeho zavraždění roku 1634 byl celý jeho majetek konfiskován a připadl koruně zpět.
 Tvrz Ohnišťanskou spolu s jinými v okolí pobořil Jan Žižka za odboj jednoho Ohnišťka proti němu.
 Protože poddanské poměry na korunních komorních panstvích byly mírnější než na panstvích šlechtických, utvářely se majetkové poměry usedlíků příznivěji než jinde. Před třicetiletou válkou bylo zde několik velkých statků: Šťovičkovský, Olešnický, Mušketýrský, Válkovský, aj.. Válka však zanechala hrozné následky. Persekuce náboženská, strach z cizích vojsk a nábor lidu Valdštejnem do jeho armády ves vylidnily téměř úplně. Jmenované statky a mnoho menších chalup bylo pobořeno a co zde zbylo, bylo pusté a zchátralé. Královské komoře nezbylo než hledat nové obyvatele, kterým byly usedlosti s pozemky předány buď za hotové nebo na splátky.
 Jak lze dopočítat měly Ohnišťany kolem roku 1700 jen asi 100 obyvatel – to bylo hrozné dědictví třicetileté války.
 Poněvadž zde jako vrchnost požadující robotu a jiných služeb byla královská koruna, čili stát, a ten za vlády Karla VI. a jeho dcery Marie Terezie chtěl posílit zemědělství, zmírňoval břemena na svých panstvích a tak utištění poddaní utíkali ze šlechtických panství a usazovali se zde. Tím počet obyvatel rychle stoupal a nastala starost umožnit mu obživu. To pochopil císařský rada a ministr zemědělství Raab a doporučil císařovně rozdělení státních panství. Tak došlo roku 1777 k rozparcelování dvora v Ohnišťanech a k vzniku Nových Ohnišťan a Tereziných Darů. Tu opět přistěhovalo se více rodin z Jičínska, Pardubicka, Jaroměřska a jiných.